MojDa

 MgA. David Moješčík je český sochař, přezdívaný MojDa. Narodil se 25. července 1974 ve Frýdku - Místku (ČR). Po ukončení základní školy nejprve vyučil kameníkem (1988 - 1991) a krátce pracoval jako kameník. V roce 1993 byl přijat na Střední kamenickou a sochařskou školu v Hořicích v Podkrkonoší, kde maturoval v roce 1996. V roce 1996 byl přijat na FaVU VUT v Brně, kde studoval u prof. Akad. soch. Vladimíra Preclíka. Ve studiu pokračoval v letech 1998 - 1999 v Praze na AVU u prof. Akad. soch. Jana Hendrycha ve škole figurálního sochařství a medaile. V roce 1999 se vrátil do Brna, kde studoval u prof. Akad.soch.Michala Gabriela - ateliér figurativního sochařství. Studium skončilo v roce 2002 - titul magistr umění (MgA.). V roce 2007 odjel na tvůrčí rezidenci „The Cill Rialaig Project“ vs Ballinskelligs v Irsku. Zúčastnil se řady samostatných i skupinových výstav. Ze skupinových výstav např.: 2009 Mezinárodní veletrh umění Brno - prezentace DSC Praha, Brno - Výstaviště; 2013 The Story of the Creative, New York City; 2016 - 2017 Šustění andělských křídel - Andělé v evropském umění, Muzeum umění Olomouc; 2022 NordArt , Kunstwerk Carlshütte, Büdelsdorf, Německo, 2023 NordArt , Kunstwerk Carlshütte, Büdelsdorf, Německo.
Ve své tvorbě se zabývá figurativním sochařstvím. Využívá všech výhod sochařství z hlediska materiálu, což umožňuje variovat své sochy v mnoha různých polohách, pózách a postojích. Rád modeluje z hlíny, občas pracuje s počítačem, ale vše směřuje k ruční práci s hmotou. V závislosti na umístění sochy pracuje s prostorovou kompozicí a širšími vztahy je materiálem v jeho konečné podobě. I když také zkoumám a využívám nejnovější technologie, neustále se snažím jít po klasických liniích tvorby a dát sochám dotek lidské ruky. Jeho tvorba se zaměřuje především na lidské tělo, zejména ženskou postavu. Inspiraci se nachází nejen ve filozofii jógy, ale také v egyptském, antickém a evropském klasickém sochařství. Fascinuje ho umění a symbolismus 19. století.Jeho fascinace uzavřenou, hladkou, leštěnou formou pramení z těchto zdrojů. Pro něj je to v první řadě jen výraz. Z jógy ho nejvíce ovlivnilo nenásilí a zaměření na člověka. Kromě zmíněné volné figurativní tvorby se zajímá o tzv. veřejné umění. I v těchto předmětech uplatňuje svůj vlastní přístup a rukopis, ale často rád pracuje se skrytými symboly nebo s větší či menší mírou ironie a nadsázky. Mnoho z těchto děl má pouze podobu projektů a vizualizací, z nichž některé se mu podařilo realizovat – ať už samostatně, nebo ve spolupráci s dalšími umělci a architekty.
Asi nejvýznamnější realizací je Pomník Operace Anthropoid v Praze z roku 2009 (spoluautor MgA. Michal Šmeral). Další realizací je socha Levitace 2010 v Ostravě – Svinově z roku 2010. Významné jsou i úpravy interiéru Činoherního klubu v Praze z roku 2010 (spoluautor MgA. Michal Šmeral), jehož součástí je i sousoší Tragikomedie (2003). Má i několik realizací pro soukromé investory.